Ukulele in the wind: Songs for the times

Nejen, že jsem hrát na ukulele neuměla, létat jsem se k smrti bála ale i Bobovy písně mi přišly náročné. A do toho mého ochuzeného světa, jako blesk z čistého nebe zasáhl program Erasmus+.

Měla jsem velké štěstí, že jsem v rámci stínování mohla navštívit školu v Xilxes a hodinu paní učitelky Pilar Former, která v hudební výchově učí hrát děti na ukulele. Její nadšení bylo nakažlivé. Úvod máme a dobrodružství může začít.

Jedno sobotní dopoledne nastupuje naše dvacetičlenná skupinka do autobusu směr Vídeň, odkud letíme do Valencie. Neděli věnujeme prohlídce města - projdeme část parku Jardí del Túria, vybudovaného v bývalém korytě řeky Turia, a v překvapivě teplém počasí si užijeme i pláž.

Další dny trávíme v partnerské škole C.E.I.P. Luis Vives v Xilxes. Společně se španělskými žáky pilně cvičíme jednotlivé písně. Vybíráme, které části budeme zpívat v jakém jazyce a společně se učíme španělskou verzi Evropské hymny (Óda na radost). Náš projekt není pouze o hudbě. Pan ředitel Gerard Forment Lusar nás seznamuje s místním sportem Pilota Valenciana a daruje nám míčky, aby si hru mohli vyzkoušet i naši žáci doma. Nechybí ani výtvarná část. Pod vedením paní učitelky Lucie Trávníčkové děti vyrábějí zpěvníky a společnou mozaiku „soundtrack našeho týdne“, která nyní zdobí hudební učebnu v Xilxes.

Náš evropský koncert se vydařil nad očekávání. Kdyby přišel Bob Dylan, jistě by nás pochválil. Mezinárodní verze jeho písní zněly světově. Mimochodem, letos oslaví krásné jubileum 85 let!

Pak už nás čeká loučení, výměna kontaktů a poslední procházka malebným městečkem Xilxes.

Děkuji dětem za jejich práci a nasazení! Obrovský dík patří i týmu místní školy. Těším se, až budeme
moci jejich pohostinnost oplatit.

Děti si odnesly nejen hudební zážitky, ale i nová přátelství a odvahu zkoušet nové věci. Dream big – protože i ty největší sny začínají malým krokem.

Mgr. Veronika Tůmová